Historie sboru

Počátky sboru

Roku 1886 vládne v obci Malé Lovčice v markrabství moravském Jeho Veličenstvo císař a Jeho Milost král František Josef I. Obec čítá 134 domů a jejím starostou je Augustin Kachlík.

Protokol sepsaný dne 10. října 1886

A sice při sejití se občanů k vůli pojednání důvodů, na základě nichž by Dobrovolná Jednota hasičská se utvořila, při čemž tedy následující pojednáno a též uzavřeno a podepsáno:

1. Že Jednota hasičská v obci naší nanejvýš potřebna jest tomu nasvědčuje již poloha obce naší, která kolkolem kopci a lesy tak obklopena jest, že v pádu nebezpečenství ohně, jsme sami na sebe poukázáni, neb by požár od obcí sousedních pozorován býti nemohl.

2. Kdyby i požár od obcí sousedních i pozorován byl (což ovšem jen v noci a při velké rozsáhlosti jeho pozorovati možno by bylo), tu opět pro neschudnosť a nesjízdnosť cest do obce naší vedoucích na pomoc její bychom ne-li nic, tedy velmi málo spoléhati mohli a tudíž opět sami na sebe poukázáni jsme.

3. Obec naše nemá na žádné straně silničního spojení a jest tudíž pro rychlou pomoc ze všech stran uzamknutá.

4. Obec sama sestává ponejvíce z domků slamou krytých a jsou tak úzce spojeny, že v pádu nebezpečenství ohně, celá vesnice shořením ohrožená by byla.

5. Mezi těmito chýškami stojí filiální chrám páně a škola, z nichž první Patrona žádného nemá, a tudíž v pádu zničení obou budov byli bychom úplně na mizině, neb na prostředky obecní rozhodně spoléhati bychom se nemohli jelikož sotva ku zapravení povinností obecních dostačují.6. Po uvedení těchto důvodů přihlásilo se ku založení Dobrovolné Jednoty Hasičské 17 členů, jež při tomto sejití ihned ze svého středu 5 členů, co prozatímní výbor ku podpisu a předložení Stanov na Vele-Slavné c. k. Místodržitelství sobě vyvolili …

Tímto ujednáním byly započaty dějiny sboru. Prvním předsedou byl zvolen František Král, velitelem Ondřej Jakubec, místopředsedou a jednatelem Vavřinec Oříšek, pokladníkem Josef Plaček. Dalším členem výboru a trubačem byl Josef Šimandl, druhým trubačem Petr Maršálek. Hasičské družstvo mělo také dva podvelitele (Aloise Hrozka a Matěje Hrozka), dva lezce (Matěje Gargoše a Františka Kratochvíla), dva ochrance (Josefa Wodáka a Čeňka Železného) a deset vodařů (Josefa Gargelu, Pavla Jakeše, opět Aloise Hrozka, Jakuba Šimperu, Jakuba Krále, Josefa Urbánka, Josefa Popeláka, Františka Borovičku, Jana Borovičku a Jana Blaženku). Všichni členové složili po 2 zlatých do pokladny na prvotní výdaje – nákup uniforem a nářadí. Vstupní poplatek činil 3 zlaté a měsíční příspěvek pak 20 krejcarů. Poté byla ustavena pravidla činnosti. Při nedodržení ujednaných pravidel měl výbor právo hříšníka potrestat způsobem zapsaným v protokolní knize.

… Konečně každý člen přísně se napomíná, aby tuto uvedené jakož i všechny policejní předpisy co nejpřísněji vykonával sice v pádu, že by při nesvědomitém vykonávání svých povinností přistižen byl pokutou peněžitou per 50 kr. při větším pak provinění pokutou kterou jemu výbor nasoudí, trestán bude …

Činnost sboru do roku 1914

24. července 1887 byly zavedeny hlídky ve stejnokroji, které v nočních hodinách svědomitě střežily obec. Dělo se tak od července do září, v době, kdy hrozilo největší nebezpečí požáru. Další významnou činností bylo zavedení preventivních prohlídek komínů v roce 1910.

Dobrovolní hasiči si svou prací vydobyli mimořádnou úctu, neboť většina lidí chápala, že jedna jiskra může způsobit katastrofu pro celou obec. Dochované zápisy o požárech dosvědčují, jak potřebné bylo zřízení Jednoty hasičské. Vždyť jen mezi lety 1886 a 1918 vypuklo v obci a okolních vesnicích na 40 požárů rodinných domků, u kterých pomáhali bratři Jednoty hasičské z Lovčiček zachraňovat majetek i životy. Hasiči se účastnili nejen pomoci při zdolávání požárů, ale také církevních oslav. Stejně tak byli významnou součástí většiny společenských událostí. (Např. 28. září 1895 byl v našem kostele za účasti všech členů sboru vysvěcen obraz sv. Václava. Je rovněž uvedeno svěcení a postavení křížů u Žlebů a devět kostelních korouhví.)

Činnost sboru byla bohatá. Organizoval pochodová, signální i poplachová cvičení. Členové se účastnili veřejných slavností, ale také je sami pořádali. Jezdili do okolních obcí – Otnic, Milešovic, Bošovic, Dambořic, Borkovan, Vážan nad Litavou, Nížkovic, Křenovic a dalších. Účastnili se hasičských výročí. K Novému roku nosili přání.

Válečné časy

V roce 1915 opouštějí sbor Jiří Král a Václav Bubla, kteří odcházejí do války. Zanedlouho odcházejí další. V dubnu roku 1916 již zůstává jen 8 členů, ostatní jsou na bojišti 1. světové války. Případů, kdy živel vítězil proti hrstce dobrovolníků, přibývalo. Svědčí o tom nejeden záznam tragédie způsobené živelní pohromou, např. z roku 1916:

… Požár vypukl dne 31. března u paní Františky Lavecké vevnitř stavení, kdežto způsobil škodu, že při ní byly 2 nevinné dítky udušeny a obhořeny. Požár byl uhašen sám sebou, takže více škody nezpůsobil. z hasičských členů nebyl přítomen žádný jen Václav Bubla a Matěj Vysočan a Topolář Alois co čestné člen byl první, co uchránil požár.

Tím protokol ukončen a podepsán – Vysočan Matěj, Jednatel…

Roku 1917 bylo za členky přijato deset žen. Sbor až do konce 1. světové války pracuje pod vedením provizorního výboru. Mnoho členů padlo nebo zahynulo na frontě. Jednoty hasičské bylo silně zapotřebí, a tak záhy vznikl nový výbor. Sbor opět pracuje naplno, stejně intenzivně jako před válkou. 2. února 1922 podává bratr Jan Kelbl návrh na pořízení nové stříkačky. 14. března 1922 již byl projednán na výborové schůzi přípis od Hasičské pojišťovny a dopis od firmy R. A. Smekal z Čech u Prostějova ohledně zkoušky se stříkačkou. O zakoupení stříkačky pojednává záznam v protokolní knize:

První republika

… V roce 1922, probleskla myšlénka o zakoupení nového stroje (stříkačky). Dopsáno různým firmám a konečně vyžádán zástupce firmy R. A. Smekalovy, by dojel ku vyjednávání. po celý rok vedlo se ono jednání až v r. 1923, žádán znovu, p. Č. Pešek, zástupce firmy a správce továrny, by dojel ku definitivnímu ujednání. Jednání konáno dne 25. února 1923, od 5 hod. odpl. do 9 hod. 30 min. večer, kdy konečně koupě byla následovně uzavřena:

Firma R. A. Smekal, dodá nám stříkačku, dle ceníku, č. 8. „Novinka“ dvouproudní, oboustranně sací a výpustnou, upravenou pro pozdější přimontování motoru. Firma se zavazuje, při přepravě dodati na zadní péra o dva pasy více bezplatně, jestli bude sama totiž upravovati tuto na kombinovanou. Dále následující příslušenství: 8 m savic, 60 m hadic, dvě příruční 2 m hadice, vše se šroubením.

Dále: 2 koncovky s 5 hubicemi a všechno ostatní drobné příslušenství dle ceníku a polštáře na sedadla. — Obratem odebéře firma od nás náš starý stroj za nějž nám odečte od celkového obnosu 4500 Kč.

Za objednávku počítá firma 21,000 Kč
Za starý stroj odečteno 4,500 Kč
Zůstává doplatiti 16,500 Kč…

Za účelem získání prostředků na nákup nového vybavení rozšiřuje sbor svoje výdělečné aktivity o veřejná cvičení, dožínkové slavnosti, plesy (7. ledna 1923 se objevuje první zápis o „plese pro ženaté a zvané“), a roku 1925 se objevuje první zmínka o pořádání ostatkové zábavy. Sbor několikrát sehrál ochotnické divadlo, pořádal zájezdy, dostával milodary. Obec sjednala u „raiffeisenky“ v Otnicích půjčku ve výši 10.000,- Kč, kterou sbor splácel. Úroky z úvěru hradila obec.

K 1. lednu 1925 byl počet činných členů 31, čestných 18. Počet domů v obci vzrostl na 194 a počet obyvatel na 970. Sbor působil do této doby při 60 požárech doma a venku při 15. V obci bylo v této době 19 členů Červeného kříže, kteří působili jako samaritáni při sboru. Cena majetku sboru činila v té době 46 tisíc korun. Sbor se účastní různých školení včetně samaritánských. Nechybí ve stejnokrojích na žádné obecní ani církevní slavnosti, stále vykonává žňové hlídky a prohlídky komínů. Hasiči si sami opravovali hasičskou zbrojnici a nářadí, poskytovali první pomoc pro všechny občany, podporovali ze svých prostředků nemocné členy a vdovy po hasičích, chodili přát každoročně k Novému roku.

Druhá světová válka

Z období 2. světové války jsou zápisy jen ze dvou schůzí, v letech 1944 a 1945. Poslední ples se konal roku 1940, potom byly všechny zábavy zakázány. V této době je do koncentračního tábora deportován pan Sigmund Vodák, člen sboru od roku 1913. Nacisté jej a celou jeho rodinu umučili.

29. června 1946 se konala oslava 60. výročí založení sboru za účasti 13 hostujících sborů, 201 bratří, 12 dorostenců a 11 samaritánů.

Sbor v letech 1949 až 1989

V dubnu roku 1949 byla ze Slatiňan v Čechách zakoupena a slavnostně vysvěcena motorová stříkačka. 9. května 1949 byla za účasti všech členů sboru odhalena pamětní deska O. Jadrnému a Rostislavu Fillovi.

V roce 1951 byl změněn název jednoty na Místní jednotku československého hasičstva, později pak na Český svaz požární ochrany (ČSPO). Roku 1967 sbor získal do svého vlastnictví bezplatným převodem od šlapanických hasičů přenosnou motorovou stříkačku PPS 8.

V 50. letech nastala stagnace v činnosti. Zdálo se, že členství není v takové úctě, jak by bylo třeba, a až do 60. let činnost sboru upadá.

V roce 1961 je pořádána oslava 75. výročí ČSPO a při této příležitosti je sestaveno družstvo žen. Slavnost se velmi vydařila, zúčastnilo se jí mnoho sborů i členů. za krásného počasí byly předvedeny velmi zdařilé ukázky útoků a zásahů při požárech i práce požární techniky.

V roce 1962 je na výroční schůzi zvolen předsedou Jan Šimpera, jednatelem Jan Hanika a velitelem zůstává Drahomír Chalupa. Sbor se omladil a práce se ve všech směrech velmi zlepšila.

V roce 1963 získalo družstvo mužů v soutěži požárních družstev jedno první a jedno druhé místo.

V roce 1964 darovalo čestně krev sedm členů a od tohoto roku se počet čestných dárců krve zvyšoval. Na poslance místního národního výboru (MNV) kandidovalo pět členů ČSPO. V tomto roce se ukázala nutnost zakoupit hasičský automobil. pro nedostatek finančních prostředků členové mezi sebou vybrali 2700,- Kčs jako půjčku poskytnutou sboru a 2000,- Kčs bylo vydáno z pokladny sboru. S přispěním Okresního inspektorátu požární ochrany byl zakoupen valníkový vůz Š256, který do té doby sloužil v Hošticích-Herolticích k rozvozu mléka.

Dne 15. října 1966 vypukl požár u Františka Gargoše v č. p. 205. Mrzlo, voda v koupališti byla vypuštěna a celkově byl velký nedostatek hasební vody, který sužoval obec už od založení sboru. Likvidace požáru se účastnili nejen místní hasiči, ale také sbory z Milešovic a Slavkova. Kromě střech dvou domů shořel i osobní automobil. Vyšší orgány i okresní prokurátor nařídili, aby byla neustále napuštěná požární nádrž sloužící jako koupaliště. Vlivem této události se začalo více dbát na požární prevenci.

Ve stejném roce se konaly oslavy 80. výročí ČSPO. Byla to velká přehlídka s ukázkami hašení od počátků hasičstva až po moderní stříkačky s vodními děly. K vidění byly také seskoky do záchranných plachet, sjezdy po lanech a další. Účast spokojených diváků byla mimořádná. V těchto letech obdrželo několik členů a členek vyznamenání za příkladnou práci. Sbor dostal ocenění za „Nejlepší jednotku“. Dobrá práce pokračuje až do roku 1980, kdy nastává další útlum činnosti, pouze mládež pracuje dobře.

V roce 1972 získává sbor od Okresní inspekce požární ochrany ve Vyškově motorovou stříkačku PPS12 (s motorem Škoda Octavia) a od nitranského vojenského útvaru skříňový terénní automobil TATRA 805.

Dne 20. května roku 1983 byla slavnostně otevřena nová víceúčelová budova MNV se zasedací místností a s ní nová požární zbrojnice a sklad civilní obrany.

V roce 1982 nastal rozkol mezi mladými a staršími členy družstva požárního sboru. Byl zvolen nový výbor, předsedou byl zvolen Zdeněk Tomašík, velitelem Jan Chalupa. Zájem družstva však již nebyl velký. Oslavy 100. výročí sboru byly skromné, přišla jen třetina pozvaných. Koncem 80. let se zájem mladých zlepšil, zvýšila se i úroveň práce sboru.

V roce 1985 se podařilo koupí od STS Heršpice získat skříňový přívěs s přenosnou motorovou stříkačkou PPS12 (s motorem Š1203).

Období od roku 1990 do roku 2006

Po listopadu 1989 nastaly změny především formální. ČSPO dostal nový název Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Místní organizace byla přejmenována na Sbor dobrovolných hasičů v Lovčičkách. Na schůzích se již nepodávaly politické zprávy a přehledy. Bylo to období častých legislativních změn, změnil se systém financování a vybavování technikou.

V prosinci 1989 bylo sboru přiděleno nové zásahové vozidlo AVIA 31-DA12. Sbor dobrovolných hasičů dostal statut zájmové organizace, která podporuje kulturní dění v obci a činnost zásahové jednotky obce. Nová obecní samospráva dostala za povinnost zřídit zásahovou jednotku požární ochrany obce. Ta měla být logicky utvořena z dosavadních členů družstva požárního sboru. Sbor se však potácel v existenčních problémech. Aktivní činnost fakticky opustila složka členů tvořená především střední generací. Silně ochladly vztahy s obecní samosprávou. K tomu přispěla častá nedorozumění, nedostatečný výklad nových porevolučních zákonů a neujasněné kompetence.

Období recese a nejasností ukončil rok 1998. Byl ustanoven nový výbor v čele se starostou Josefem Pavlovcem ml. Podařilo se stmelit nový oddíl mladých hasičů. Bylo obnoveno pořádání dětského maškarního bálu a letních nocí. Každoročně počátkem prázdnin je pořádáno sportovní odpoledne s brannou a hasičskou tematikou. pod vedením paní Jany Hudcové se konají zájezdy do divadel.

Sbor spolupracuje s obecním úřadem formou brigád (např. oprava střechy na obecním úřadě aj.) i na úseku požární ochrany. Z jeho řad se rekrutují členové pro zásahovou jednotku požární ochrany obce. Ti udržují svěřenou hasičskou techniku. Jednotka je zařazena do systému plošného pokrytí sil a prostředků požárních jednotek. SDH Lovčičky je stabilním článkem kulturního dění v obci a stejně tak pevnou součástí represivní složky na úseku požární ochrany. V roce 2004 byla jednotka vybavena dýchací technikou.

V březnu 2005 obec Lovčičky zakoupila od obce Počátky za 50.000,- Kč hasičské vozidlo Š706 RTHP. Důvodem byl vyšší výkon, podstatně lepší dostupnost v terénu a vlastní zdroj vody (3,5 m³). Díky členům sboru byl automobil opraven a za tři měsíce uveden do pohotovosti. Avie byla prodána obci Velešovice za 120.000,- Kč. Z rozdílu ceny byly hrazeny opravy hasičského vozidla a jednotka byla vybavena osobní výstrojí, která konečně splňovala zákonné parametry, požadované pro zásah.

V roce 2005 sbor znovu zakoupil a nechal vysvětit sošku svatého Floriána v kapli postavené v roce 1873. Bohužel ukradená původní dřevěná socha z roku 1886 zakoupená ze sbírky občanů Lovčiček, která zdobila kapličku 102 roků, je už zřejmě ztracená navždy.

Období od roku 2006 do roku 2016

V roce 2006 byla jednotka přeřazena z kategorie JPOV s místní působností do kategorie JPO III s územní působností. Tím se změnil rozsah nasazení v systému plošného pokrytí. V prvním stupni zasahuje nejen doma, ale také v Otnicích, v Milešovicích a Bošovicích, ve druhém až po katastr Holubic. Ačkoli je změna velkým závazkem především pro jednotku, umožnila současně výrazně lepší využívání dotačních titulů, především z Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Do jednotky přibyly nové posily z řad právě odrostlých mladých hasičů a celkový početní stav se rozrostl z devíti na osmnáct mužů.

Skvěle stmelená parta se pustila do intenzivního výcviku. V roce 2008 získává Jiří Pivoda, Petr Klein a Josef Pavlovec ml. zákonem stanovenou kvalifikaci strojníků S40 ve Školicím středisku HZS JMK v Tišnově, stejně tak Michal Kraus.

Roman Šmíd a Jakub Drozd získávají odbornost velitelů V40. Polygon báňské záchranné služby v Dolní Rožínce umožnil nácvik reálného zásahu proti ohni a práci v dýchací technice. Mimořádné poděkování zde patří Petru Trojanovi z Klepačova, který výcvik odborně vedl a současně zapůjčil k praktickému vyzkoušení veškerou dostupnou dýchací techniku používanou v záchranných sborech České republiky.

Územní působnost nesmírně přispěla k rozvoji vědomostí a zkušeností s reálným řešením zásahů celé jednotky. Spolupráce sborů historického okrsku Lovčiček, Bošovic, Otnic a Milešovic, který od počátku založení až do konce války umožňoval vzájemnou pomoc v boji se živelnými pohromami, přirozeně znovu nabyla na svém významu. V současnosti je společný výcvik ve formě taktických nebo prověřovacích cvičení nezbytnou a běžnou součástí odborné přípravy.

S nákupem většího vozidla bylo současně nutné vyřešit jeho nové umístění. Proto sbor požádal o záměnu požárního skladiště za sousední garáž, kde byla umístěna komunální technika obce. Změna umožnila rychlejší výjezd k zásahům a byla fakticky jedinou možností, jak smysluplně provozovat jednotku. Současně se ale naplno rozhořel problém majetkoprávních vztahů k přístupové komunikaci, který sahá až do roku 1979.

Sbor požádal zastupitelstvo obce o vyřešení celé záležitosti. Stanovisko zastupitelů bohužel nepřineslo žádné řešení, a tak sbor navrhl zastupitelstvu obce, aby v souvislosti s nově projektovaným rozšířením územního plánu připravilo místo na stavbu nového stanoviště požárního vozidla. Současně zástupci sboru a TJ Sokol předložili společný návrh a studii zpracovanou Luďkem Matyášem na rekonstrukci a modernizaci Sokolovny na multifunkční budovu s přístavbou požární zbrojnice s ohledem k ekonomickým a prostorovým možnostem obce. Obecní zastupitelstvo návrh nepřijalo. Namísto toho nechalo zpracovat studii, která měla, podle většiny zastupitelů, dát sboru větší možnosti rozvoje a prostoru, oproti studii předložené sborem. Studie obce naznačovala cenu budovy v rozsahu téměř 10.000.000,- Kč a předpokládala umístění stavby mimo stávající centrum obce v areálu bývalého podniku Agroklas. Rozsah, umístění a způsob využití přitom sbor nikdy nepožadoval. Dle výše navrhované částky na realizaci stavby, absence dotačního titulu na požární zbrojnice, nemožnosti dofinancování realizace obcí a podivné argumentaci bylo bohužel zjevné, že se nejedná o seriózní návrh, který by mohl situaci řešit.

Nevyhovující prostory omezovaly i činnost mladých hasičů, stejně tak uložení historických relikvií, a tak v roce 2010 sbor alespoň požádal obecní zastupitelstvo o pronájem nevyužívané místnosti prvního patra budovy obecního úřadu ke klubové činnosti. Výmalbu místnosti zajistila obec. Klubovna byla vybavena novým nábytkem v celkový výši 107.530,- Kč. Osmdesát procent prostředků na vybavení klubovny získal sbor z dotace Krajského úřadu JMK. Zbylou částku uhradil z vlastních zdrojů.

Prostor klubovny umožnil lepší práci s mládeží a důstojné uložení relikvií sboru, ke kterým navíc přibyl v září roku 2014 nový prapor. Jeho pořizovací cena byla 71.402 Kč a na jeho nákupu se podílel Krajský úřad Jihomoravského kraje dotací 50.000,- Kč.

Funkce hlavního vedoucího mládeže se znovu ujal Jakub Drozd a následně Richard Hudec

Richardu Hudcovi se podařilo s mládeží obnovit ochotnické divadlo, které mělo v historii sboru svoje místo po roce 1925. Ačkoli jen krátce, ale o to s větší intenzitou a neuvěřitelným úspěchem. Představení na motivy povídek autorů Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka Dlouhý, Široký a Krátkozraký sehráli mladí hasiči nejen v Lovčičkách, ale i v Kobeřicích u Brna a ve Valchově u Boskovic vždy s bouřlivým potleskem.

Sbor se vždy podílel na rozvoji obce i jejím kulturním životě. Každoročně pořádá Letní noc, Tradiční ostatky, Maškarní ples pro děti, Sportovní odpoledne, aj.

Hasiči v obci pomáhají při údržbě vodovodní i kanalizační sítě. Zajišťují také bojeschopnost svěřené techniky, provedli opravu střechy obecního bytu, garáží požárního vozidla a obecního traktoru i obecního úřadu.

Výcvik probíhá formou taktických a prověřovacích cvičení formou kurzů a školení pořádaných GŘ HZS. K zásahům je jednotka povolávána vyhlášením poplachu dle pokynu krajského operačního důstojníka

V průběhu deseti let lovčičští hasiči zasahovali více než u dvaceti mimořádných událostí. Vzpomeňme na nejrozsáhlejší:

Dne 5. března 2008 se naší obcí prohnala větrná smršť Emma. Krajský operační důstojník vyhlásil jednotce poplach. Jednalo se o strženou pultovou střechu, která visela na pouze za atiku na rodinném domku Doležalových ve Svaté. V průběhu zásahu jsme ale zjistili, že byly více či méně poškozeny střechy ve Svaté, v Dědině, na Bařině a pod Strážkou, kde navíc spadlo elektrické vedení, které bylo stále pod napětím. Josefu Markovi se zřítil mlat.

Na kolně domku Lehutových, Josefa Popeláka a Laštůvkových odletěla krytina ze střechy. Na rodinném domě Krausových pod Strážkou smršť vytrhla krytinu na jednom konci střechy. Průvan, který proletěl celou střechou, nadzdvihnul téměř všechny tašky a na druhém konci zbořil štít střechy.

Mimořádné škody vichřice způsobila současně v celém Jihomoravském kraji. Proto krajský operační důstojník nevyhověl pro nedostatek sil a prostředků požadavku velitele o posily, ani o jeřábovou techniku k likvidaci následků ohlášené události a rozebrání střechy si majitel vyřešil svépomocí s dalšími dobrovolníky. Vzhledem k rozsahu škod velitel Michal Kraus rozhodl o rozdělení jednotky na tři skupiny, aby pomohly občanům, nejvíce postiženým a starším bez možnosti jiné pomoci, co nejrychleji zajistit poškozené střechy před dalším předpokládaným větrem a přívalem deště.

Hasiči zlikvidovali spadlé elektrické vedení a pomáhali odstraňovat škody na rodinných domech pana Popeláka u kapličky sv. Floriána, rodiny Laštůvkovy na Bařině, paní Kroupové a Maleňákové v Dědině a na hospodářském stavení rodiny Lehutových ve Svaté.

Dne 25.5.2012 v půl páté ráno byla jednotka povolána krajským operačním důstojníkem k mimořádné události s příkazem, aby se seřadila u stanice HZS ve Slavkově k odřadu na likvidaci požáru borového lesa v Bzenci. Požár byl mimořádný svým rozsahem. Naše jednotka se podílela na hašení porostů a dopravě vody. V několika případech musela být použita dýchací technika.

Likvidace požáru byla mimořádně fyzicky náročná. Teplota vzduchu ve stínu přesahovala 30°C. Událost v bezprecedentním rozsahu byla opravdu cennou zkušeností. Oheň zasáhl přibližně 600 ha lesního porostu. K likvidaci bylo současně nasazeno v jeden den 46 sborů, celkem 170. Na základnu se naše jednotka vrátila až po půlnoci.

Dne 31.1.2014 ve čtvrt na dvě ráno vypukl požár dřevostavby rodiny Kamenických. Domácí jednotka byla vyslána krajským operačním střediskem k požáru komína. Operační důstojník vyhodnotil telefonát oznamovatele a povolal pouze domácí a profesionální jednotku ze Slavkova u Brna. Vlivem silného větru se požár velmi rychle šířil a během několika minut zachvátil střechu. Právě v tuto dobu došlo k rozsáhlému výpadku sítě mobilních operátorů a linka hasičů 150 byla nedostupná. O bleskovém šíření požáru už majitel domu nedokázal informovat operačního důstojníka, který by za jiných okolností automaticky vyslal na pomoc jednotky z okolních sborů. Posily přivolala až domácí jednotka vlastní radiostanicí. Ta byla na místě neštěstí za devět minut od vyhlášení poplachu. Lovčičští hasiči zabránili většímu rozšíření požáru do příjezdu posil a společně s profesionálním sborem ze Slavkova a dobrovolnými sbory z Otnic a Milešovic požár zlikvidovali. Zásah musel být prováděn s použitím dýchací techniky a za použití žebříků na střeše i uvnitř objektu.

Na podzim roku 2014 obec vyhověla požadavku na rekonstrukci a stavební úpravy garáží, a proto požádala o mimořádnou dotaci. Cílem bylo zmodernizovat garážové stání pro požární vozidlo, zlepšení výjezdu vozidla, dobudování sociálních zařízení a šaten. Ačkoli byla obci dotace přiznána, projekt se zastavil ve fázi stavebního řízení. Opět jsme narazili na problém nedořešených majetkoprávních vztahů k přístupové komunikaci. Hrozila ztráta prostředků nesplněním realizace účelu dotace. Proto hasiči požádali obec o změnu účelu na nákup ojetého požárního vozidla. Krajský úřad změnu velmi rychle schválil. O získání dotace i změnu účelu se výraznou měrou zasloužil Martin Bartoš. Výběr provedli sami hasiči. Bylo rozhodnuto o nákupu ojetého Mercedesu AF1017 z roku 1987, ale s nízkým počtem najetých kilometrů, pouhých 25.000 km, a zánovním vodním čerpadlem Schlingmannpumpe s 18 odpracovanými motohodinami ze Spolkové republiky Německo od firmy Silvia Spoerer z Andreasbergu za cenu 19.900 EUR. Veškerou korespondenci překládala do německého jazyka Zuzana Turková z Lovčiček. Vlastní nákup realizoval Petr Klein, Radovan Raich, Michal Kraus a Jan Hrbáč, který navíc zajistil dopravu. Vysloužilá Škoda Š 706 RTHP byla prodána za cenu 35.000,- Kč. Částka byla použita na krytí nákladů spojených s nákupem Mercedesu.